Ivanův FEEDER CUP Třebíč 2020
Začátek roku 2020 byl pro závodní rybaření obecně velice nepříjemný. Svět postupně zachvátila pandemie koronaviru, skrz co se postupně začala zavádět hromada protiopatření, která měla zabránit šíření viru. Postupně to mělo vliv i na závodní rybaření, až se nakonec zakázaly akce nad 30 osob, což znamenalo definitivní konec rybářských závodů 🙂
Po cca třech měsících, však začalo postupné uvolňování opatření a postupně se začaly povolovat i hromadné akce, jako třeba právě rybářské závody. Směli se však pořádat pouze menší závody, tzv. pohárovky. Ligové závody a mistrovství však byly až do příštího roku zrušeny. Do prvních oficiálních závodů zbývalo spousta času, mně se však zrodil v hlavě nápad, ke kterému jsem až do teď nenabral odvahu. V Třebíči, kde jsem dříve bydlel a i teď to mám kousek, je krásná malebná a skutečně dlouhá řeka Jihlava 9. Řeka je zde spíše užší, široká maximálně 20 metrů a hluboká 1 – 3 m. Táhne se od obce Poušov až skoro za obec Vladislav. Je dělená na úseky několika jezy. Na jednom z úseků, na podzámecké Nivě, kousek od plaveckého areálu Polanka, pořádáme každoročně feederový závod s názvem O pohár starosty města Třebíče, který má již slušnou tradici. O několik stovek metrů dál této krásné řeky je úsek, který před několika lety prošel, řekněme rekonstrukcí břehů. Ne že by to nevypadalo hezky, ale úsek se stal ne úplně pohodlně chytatelným.
Rybářů se zde moc neukáže a není se čemu divit, skutálet se po strmém kamenném břehu dolů není zrovna příjemná představa a zdejší rybáři většinou postarších ročníků to raději asi nechtějí riskovat. Já se toho však nebojím a chodím sem docela často i proto, že vím, že se zde vyskytují skutečně krásné a velké ryby. Mám odsud parmu 58 cm, krásné cejny přesahující 50 cm, podoustve přes 40 cm a KAPRY 58, 61, 63 a 66 cm. Vím však, že se zde vyskytují i větší kousky, jen to není každodenní záležitost, mít toto štěstí. Již několikrát mě napadlo, udělat zde feederový závod, nikdy jsem však, jak jsem již výše uvedl, nenabral odvahu. Pandemie koronaviru mi však dala malou příležitost.
A tak jsem se rozhodl, že závod uspořádám, oslovil jsem několik známých, se kterými se pravidelně vídám na feederových závodech, abych věděl, kolik lidí bude mít zájem a zda to vůbec má smysl závod pořádat. Nešlo mi o velkou akci, chtěl jsem jen po delší závodní koronavirové pauze udělat malý závod s počtem cca 7 – 10 lidí.
Když 7 lidí projevilo zájem a dokonce i Martin Maťák, což mi udělalo fakt velkou radost, bylo rozhodnuto – závod LRU feeder bude! Postupně jsem však začal zjišťovat, že to nebude jen tak. Termín jsem po dohodě s ostatními stanovil na sobotu 30.5.2020. Měl jsem tedy dva týdny na organizaci, nikdy dřív jsem žádný závod neorganizoval, takže dva týdny byly i na takto malý závod časově tak tak. Poslední týden jsem na závodním úseku byl třikrát na rybách i se skvělým feederovým závodníkem Radkem Černým, abych otestoval terén a jak budou ryby spolupracovat. Radek nebyl celý předchozí týden moc přesvědčen o tomto závodě, že to bude dobrý nápad, postupně jsem jej však do tohoto závodu přemluvil i přesto, že stále měl pochybnosti skrz strmý kamenný terén, že se bude blbě sedět a bude to celkově náročné, což by mohlo kazit celkový pocit a radost ze závodu. Poté, co šel se mnou na závodní úsek, se sám přesvědčil, že to nebude tak hrozné a začal z toho mít dobrý pocit, i mě díky tomu vzrostla sebedůvěra. Musím se přiznat, že čím víc jsem věci kolem závodu s Radkem celý předchozí týden řešil, s jeho původní nedůvěrou v tento závod, i já jsem stále více přemýšlel, zda to nakonec přeci jen nezruším. Nakonec vše dopadlo dobře a závod byl za dveřmi, vše jsem doplánovat a dořešit. Ještě v pátek před závodem jsem odpoledne dořešil další důležitou věc a to ceny pro první tři místa. V rybářských potřebách OKOUN v Třebíči jsem domluvil nějaké ceny a od pana Maštery, hlavního distributora značky DRENNAN v ČR, jsem dostal pár sponzorských cen od firmy DRENNAN.
Sobota 30.5.2020 den závodu
Na závod jsem se tolik těšil, že jsem vstal o hodinu dřív, než jsem si nastavil budík J V klidu jsem se nasnídal, dal si kafe v novém, na zakázku udělaném hrnečku DRENNAN, odnosil věci i občerstvení v podobě chlebíčků do auta a vyrazil jsem. Sraz byl v 6:00 na parkovišti bývalé Delvity, naštěstí dorazili všichni a mohlo se začít losovat. Nalosovaly se rovnou místa na obě kola. Skrz malou účast jsem dal jen jeden sektor. Aby to bylo fér a nikdo neměl výraznou výhodu, losy jsem udělal tak, aby ti, co byli v prvním kole na krajích sektoru, šli ve druhém kole doprostřed a naopak. První kolo jsem nalosoval střed A6 a po losování jsme hned vyrazili na místa. Nachystal jsem se a oťukal si dno krmítkem kvůli kamenům, abych neváznul nebo netrhal návazce. Po oťukání dna jsem si našel místo, kde bych neměl uváznout, zaklipoval jsem si oba pruty na patnácti metrech, udělal jsem kontrolu krmení a po domluvě s ostatními jsem v 7:30 mohl závod odstartovat.
Závod začal a rovnou se mohlo chytat. Nahodil jsem si dvakrát na 15 m a začal jsem chytal, prvních deset minut jsem přehazoval po půlminutových intervalech. Asi na třetí nahození přišel malý skalák kolem 13 cm. Supr, to půjde pěkně, říkám si. Ale tvrdě jsem narazil na realitu, že ryby moc nepůjdou, po první rybce totiž bylo mrtvo. I vedle mě, co jsem koukal, byli bez záběrů. Po chvilce nějaké záběry přišly a povedlo se je proměnit, ale žádná sláva to nebyla. Měl jsem asi 5 malých rybek kolem 12 cm. Najednou vedle mě Petr Ondráček dostává cejna a za chvilku dalšího, do toho nějaká podoustev, bylo mi jasné, že s mými pěti skaláky jsem na tom v závodě na centimetry zle. Petr měl mnohem větší ryby, to se na takových rybkách špatně dohání, zvlášť když moc neberou. Podoustev jsem měl tuším jen jednu. Měním háčky, zkouším zjemnit, dát jednoho červíka, změnil jsem i krmítko za menší, popotahuji nástrahu, ale nic. Petr vedle mě zas dostal nějaké cejny. Čas ubíhá a já jsem stále bez záběru. Poslední půl hodinu jsem ze zoufalství zkusil, jestli nejsou nějaké rybky u kraje. Pod nohama jsem pohyby měl. Překlipoval jsem tedy vlasec cca o 5 – 8 metrů blíž a zkusil to tam, dal jsem malinké 15 g Drennan krmítko a v krátkých intervalech přehazoval. Po čtvrtém nahození se zatřepala špička a já tahám 12 cm skaláka. Pecka, zkusím nahnat alespoň nějaké centimetry, když větší ryby nejdou. Průběžně jsem zkoušel i své původní místo, ale bez úspěchu. Do konce kola jsem ještě vytáhl z bližšího místa asi šest skaláčků 12 – 13 cm. V prvním kole jsem nachytal nějakých 12 ryb, slabých 216 cm a byla z toho sedmička. No žádná sláva. Následoval přesun na místa a příprava na druhé kolo. Rozdal jsem poslední chlebíčky a Martina Maťáka se jdu zeptat, jak je spokojený a vytáhnout z něj něco, co by mi v druhém kole krapet pomohlo. Začátek druhého kola se blíží a dochystávám se tak nějak v poslední chvíli. A je tu druhé kolo. Začátek druhého kola jsem vzdálenost neměnil a po vzoru prvního posílám dvě krmítka na 15 m a začínám chytat, nebo lépe řečeno čekat na záběry. Věděl jsem, že teď to bude se záběry mnohem horší, i přesto, že jsem jedno místo od forhontu. Napichoval jsem spíš jen jednoho červíka, jak jinak než žlutého. Dlouho se ale nic neděje a zkouším různé kombinace, ovšem bez výsledku. Vedle mě Honza Tomšík tahá podoustev. Ještě chvíli čekám, asi začínají najíždět. Nic se ovšem neděje. Nelením a opět to zkouším překlipovat a hodit o několik metrů blíž, na druhé nahození ostrý záběr a vytahuji krásného okouna, tak snad to půjde. Ale ne, okamžitě tam záběry přestaly. Honza se rozchytal a po chvíli se vracím na 15 m s malinkým krmítkem a jen s krmením bez červů, s živou jsem byl už velice opatrný. Přichází krásný záběr a vytahuji podoustev 37 cm, tak konečně najely. Začínám nechávat déle nahozeno, protože bylo cítit, že časté nahazování to vše jen zhoršuje. Přichází ostrá a za chvilku další a najednou zas nastává útlum. Zkouším jen ze zvědavosti zjemnit na 0, 12 mm fluorocarbon a najednou dostávám okamžitě záběr, rybu jsem ale ztratil. Znovu se ale rázem nic neděje. Nechávám nástrahu déle ležet, ale nic. Zjemnění tedy moc nepomohlo. Zmenšuji krmítko, dávám zase jednoho červíka, zkouším popotáhnout nástrahou, ale nic. Napadá mě že, se ryby mohly stáhnout dál, až k protější zdi, MM mi sdělil informaci, že ryby zde jsou, ale neberou, jelikož jsou pod větším stresem, protože sem moc rybářů nechodí a nejsou zvyklé, že si sem najednou sedne 12 lidí a buší na hladinu krmítka. U protější zdi jsem dokonce měl ve vodě nějakou větev, co čouhala ven, možná jsou rybky schované pod ní. Byl to risk, že uváznu, ale bylo třeba něco udělat, překlipovávám druhý prut, dávám větší krmítko, zkouším i 0,12 mm fluorec a házím to dozadu. Asi na třetí nahození ostrý záběr a je to 25 cm plotice. Tak že by konečně úspěch? Pár dalších záběrů tam dostávám, ale nedaří se mi je zaseknout. Najednou tahám oukleje, ale protože nebyly bodované, jdu odsud pryč, zpátky na 15 m. Dávám znovu 0,12 mm návazec, dvanáctku háček Gamakatsu A1 hard a znovu zbrojím na 15 g krmítko Drennan, abych nedělal na hladině hluk, a zátkuji do něj na kaši rozstříhané červy. Po dopadu na hladinu je z nich vidět bílý zákal. Záběr konečně zase přichází a je to hezká podoustev. Nahazování s menším krmítkem a rozstříhanými červy mi místo znovu trochu nastartovalo, možná i proto, že nahození na hladinu nebylo tak hlasité a zakalení z rozstříhaných červů se rybám také asi líbilo. Z tohoto místa jsem takto vytáhl asi tři další podoustve a dvě ostroretky, jednu podoustev dokonce doslova v poslední minutě. Už nenahazuji, nemá to cenu, protože je téměř konec kola. Ve druhém kole mám méně ryb, než v prvním, zato však větších. Celkem mám 249 cm a je z toho čtyřka. Čtvrtý z dvanácti, to už se mi líbí, jsem spokojený, i když si říkám, že výsledek nic moc. Po sečtení výsledků zjišťuji, že můj výsledek 7+4 a součet 11 mě dostává celkově na druhé místo. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Vím, že můj výsledek to není kdovíjaký, už jsem měl i mnohem lepší, někteří měli víc v jednom kole, než já za oboje, ale zase druhé jim nevyšlo. I tak z toho mám radost. Reakce na závod byly celkem pozitivní a jsem rád, že se to líbilo. Mohu jen doufat, že se tento závod ještě někdy zopakuje.
Ivan Peťovský
