Poslední kolo Colmic zimní feederligy jsme měli naplánované na sobotu 23. Března 2019, což je pouhý týden od doby, kdy zde byla celá domanínská přehrada pod ledem. Panovaly samozřejmě obavy, zda, po tak krátké době od rozmrznutí, budou ryby již aktivní, a jak budou brát.
Proto jen si v pátek před závodem udělal na dopoledne volno v práci a vyrazil směrem Domanín.
Z domu to mám cca 25km, takže po nezbytné zastávce v rybářském obchodě Pepy Konopáska po 20 minutách parkuju na místě a nakládám bednu, tašku a další věci na vozík a jdu na závodní trať. Pro trénink jsem si vybral místo, kde plynule přechází mělčina v hloubku (v závodě to bylo místo A5).
Namíchám krmení, připravím cajk a jde se chytat. Pro začátek klipuju na 28m, kde mi prázdné třicetigramové krmítko dopadne na dno po napočítání do osmi, což odhaduju na hloubku kolem 4m.
Krmím 5 krmítek a hned na první hod mám záběr, ryba ale padá. Nevadí, chytám dál a za hodinu mám 18 ryb. Všechno cejni od cca 28 až po 40cm a mezitím 2 plotice kolem 20cm. Po hodině vynuluju stopky, překlipuju na 15 metrů, kde se ryby ukazovaly i na hladině, krmím jen 3 krmítka a začínám chytat další hodinu, tentokrát v „závodním modu“. Ryby berou na hod, jsou o malinko menší, ale po hodině, kdy jsem byl v jednom kole, sotva krmítko po náhozu dopadlo na dno, ihned hokejka. Mám na počítadle 34 kousků z toho pouze 1 malou plotici, takže super – krmení šlape, ryby berou, zítra bude super závod. Píšu Radynkovi, jak to jde, a tipuju, že se za kolo na vítězství bude chytat 10m, možná i více.
Ještě chvilku chytám a potom balím a jdu k autu. Při odjezdu potkávám Pepu Konopáska, který jde taky trénovat.
Večer ještě měním a převazuji pruty, ke každému nový odpal, jemnější 1oz špičky a místo 3,6m prutů si beru 2x Goldy – jak já říkám (Gold lion 3,3m od Colmicu) a jeden třímetrový Drennan. Ještě dovázat pár návazců a hurá do postele.
Ráno dojíždím cca o půl sedmé na místo, naložím vercajk a mažu na místo srazu, kde už natěšeně přešlapuje asi polovina závodníků, která čeká, až dorazí zbytek. Nakonec nás chytá 26, tedy dva sektory po devíti a prostřední po osmi. Jdeme na losování, 8 lidí ještě nemělo forhont a já jsem mezi nimi. Forhont na Domaníně není žádná výhra, dá se zde vyhrát z každého místa, ale doufám, že si nevylosuju místo na sektoru A, kde je to sice blíž, ale na podzimních závodech se zde muselo chytat o trochu dál než ostatní rybáři v sektoru. Losuju a mám kliku, beru C9, což je poslední místo na závodní trati. Samozřejmě hnedka ze všech stran slyším, že mi los přejí :-), ale to už k tomu asi patří:-). Při přípravě si dávám menší pauzu a odcházím neplánovaně přeparkovat auto. Cestou slyším, že se příprava o trošku protáhne, ale ve finále chytáme ještě o cca deset minut dříve, než bylo původně v plánu, takže pro mě, který to měl nejdál, je to celkem honička, ale byl jsem včas připraven. Na C8 chytá Koudy, který se za poslední dobu neuvěřitelně zlepšil, dále pak Andrea a Radim Herout a dál už moc nevidím. A je to tu, signál krmení, na 20m posílám 5 krmítek, potom rychle dávám na prut návazec a napichuji 2 červy, jednoho bílého druhého červeného. Naplním krmítko a čekám na signál. Chytáme!!! Slyším z levé strany a hnedka nahazuju. Během chvilky mám na špičce pohyb, takže mám radost, že jsem dobře trefil vzdálenost a nebudu muset čekat, než mi ryby dojedou. Bohužel záběr nepřicházel, tak jsem po chvilkách přehazoval, abych ryby trochu víc vydráždil. Vedle mě Andrea a Koudy měli snad 5 ryb, když já chytil první. Potom mi dvě po sobě spadly, chvíli po záseku ( byly určitě za „sako“). Nadávám a v duchu si říkám, že to na tom fořtu asi pěkně proteču…chce to změnu. Přestal jsem krmit živou a na háček jsem dal jen 2 pinky a čekal na ten správný cukavý ohyb špičky a najednou to začalo postupně chodit, ryba za rybou, všechno cejni. Po asi hodině chytání jsem se dotáhl na Koudyho a pomalinku ho začal přechytávat – oba jsme měli takové menší prodlevy se záběrama. Já ale o poznání kratší než můj soupeř na C8. Potom se na mě přišel podívat i pěkný kapř 50cm. Když na mě vykoukl z hloubky, nevěřil jsem, že ho na tu devítku vytáhnu, ale nakonec se to poměrně rychle povedlo, ještě neměl tolik sil a elánu, jako mají kapři v létě. Pokračoval jsem dál v chytání a kromě posledních cca 15 minut, kdy se mezi námi proháněl traktůrek na dřevo, který ryby totálně vyplašil, jsem poctivě chytal a přidával rybu za rybou. Jestli si to správně pamatuji, tak jsem měl pouze dvě ryby pod 30 centimetrů.
A je to! Konec kola!
Máme za sebou 3 hodiny a počítáme výsledky. U mě se součet centimetrů zastavil na krásných 1087cm, druhý je můj soused Koudy s 775cm a třetí Radim Herout s 548cm. Mám velkou radost a už se těším na další kolo.
Losuji A6, což je místo, vedle kterého jsem byl v pátek trénovat. Všechno připravuji, pruty klipuju dva na 28m a ten kratší na 26. Sedím na takové menší špici, takže krásně vidím, co se děje nalevo i napravo, kromě místa A1, kde seděl Chosé, který chytal perfektně už první kolo. Na A7 sedí Radynek, potom Honza Tomšík a Jenda Stárek. Všichni umí velmi dobře chytat, to bude zajímavý….
Po signálu krmím 6 krmítek jen s pinkami a potom už jdeme na chytání. Na prvních 6 hodů mám 5 ryb a potom po chvilce další 2, vypadalo to, že si opět krásně zachytám a najednou …konec. Záběry úplně přestaly a na špičce ani přejezdy. Několikrát zkouším dokrmovat, přidávám i více pinek, zkouším prut na kratší vzdálenosti, ale více méně bez výsledku. Po více jak 2 hodinách mám 11 ryb, Radek tuším 14 a oba Honzové, každou chvíli také vytáhnou rybu, obzvlášť Jenda, chytal plotičky jednu za druhou. Z druhé strany se pěkně rozjel Martin Raniak, stáhl se blíž ke břehu a začal taky chytat plotičky. Při závodění na váhu to v takto malých rybách moc nepřibývá, ale pokud je závod na centrimetry, tak to je něco jiného, vidím, že je potřeba něco změnit a to rychle. Překlipovávám na 35m, krmím 5 krmítek a už nahazuji prut i s návazcem. Během pár minut začínám dostávat záběry a celkové skóre po třech hodinách chytání se zastavuje na 16 cejnech a jednom kapříkovi – 40cm, který mi, s posledním cejnem 28cm (obě ryby chyceny cca v posledních 3 minutách), strašně moc pomohl k dalšímu vítězství v sektoru, které bylo velmi těsné. Můj součet byl 502cm, těsně za mnou Martin Raniak 489cm a třetí Jenda Stárek (plotičkář) s 472cm, dále pak Radynek 466 a Honza Tomšík v závěsu o pouhý jeden centrimetr!
Máme tedy dobojováno a se součtem 1+1 a s celkovou délkou 1589cm vyhrávám závod na Domaníně. Druhý je Petr Ondráček se součtem 2+1 a třetím je Pepa Konopásek 3+1. Domanín byl také posledním závodem COLMIC Zimní ligy 2018/2019, kterou suveréně vyhrál Pepa Konopásek se součtem 11, na druhém místě se umístil Petr Ondráček se součtem 13,5 a na třetím místě moje maličkost se součtem 15. Za celých 5 kol jsem měl nejhorší výsledek 3, takže jsem velmi spokojen, protože kvalita závodníků se velmi rychle zvyšuje a je čím dál těžší v této konkurenci udělat dobrý výsledek. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kdo se podíleli na pořádání této skvělé soutěže a sponzorovi Pepovi Konopáskovi za štědré ceny, kterými nás obdarovával v průběhu celé soutěže a už se moc těším na další ročník.
Vybavení:
Krmení: Černý cejn a grosska od Sensasu
Montáž: průběžka
Nástraha: pinky
Krmítko: Guru X-change feeder, Guru X- change feeder solid
Pruty: COLMIC Gold lion 3,3m – 30g a Drennan Acolyte Ultra 3,0m
Navijáky: SPRO Red Arc 10400
Kmen: pletenka Martix Submerge 0,08 a odpal Preston REFLO sinking mono 0,23
Návazec: COLMIC Mimetix 0,128mm a Maver SLR 0,11mm, délka cca 60cm
Strategie:
- kolo – na místě, kde jsem chytal, byla minulý rok bóje, na cca 20metrech, bylo to top místo, takže jsem se držel toho, co jsem znal z minula – chytat 20 metrů, přehazovat po minutě a půl pokud to bude bez ryby a hlavně dobře trefovat záběry, doopravdy si počkat na správný pohyb špičky. Nakonec se ukázalo, že je potřeba dávat velký pozor i na to, kolik živé člověk do krmení dává.
- kolo – z tréninku jsem věděl, že se zde začíná směrem doprava padat dno a rozdíl hloubek je značný, ale 28 metrů zde fungovalo včera, tak jsem neměl důvod měnit, a první půlhodina závodu napověděla, že jsem udělal dobře, nicméně za nejdůležitější v druhé kole považuju to, že když mi ryby přestaly brát, tak jsem včas udělal změnu a překlipoval na 35m, kde mi ryby hnedka začaly zase brát.
Zauwik
