Zauwiho vítězství na Domaníně

Po roce opět na Domaníně.

 

Díky letošní mírné zimě se závod Zimní Colmic ligy na Domanínském rybníce konal 8.3.2020 tedy o 14 dní dříve než v minulém roce. Počasí je jako na houpačce, jednu chvíli hezky svítí sluníčko a teploty atakují na začátek března příjemných deset stupňů, nebo jako mávnutím kouzelného proutku najednou prší, sněží a fouká nepříjemný vítr.

 

Každý závod začíná losováním, které z důvodu časové úspory, v poslední době probíhá v odpoledních až večerních hodinách den před závodem online na Facebooku nebo Youtube. Letos mi los přidělil číslo B3. Vzhledem k tomu, že jsem zde již také pořádal závody, a dalších se zúčastnil, tak ihned odhaduji, že budu “sedět“ někde v blízkosti první lavičky…..nakonec to bylo o malý kousek za lavičkou. Los vidím jako neutrální, není super, ale ani není špatný, takže to bude nejspíš o tom, jakou zvolím vzdálenost, hloubku a samozřejmě, jak hodně si “polezeme do zelí“ se soupeři ze sektoru. Podle tabulky vidím, že z levé strany budu mít Martina Vlasáka a zprava mého týmového kolegu Radynka, takže předpokládám tuhý boj až do konce 🙂

 

V neděli ráno vyrážíme s Jirkou Malým (Juniorem) už po páté hodině, abychom si stihli zaparkovat na nějakém méně zabláceném místě, cesta rychle ubíhá a “zpříjemňují“ nám jí srnky a zajíci, takže jsme s Jirkou neustále ve střehu.

Po půl šesté jsme na místě, zdravíme se s prvními nedočkavci, kteří už jsou na parkovišti a začínáme sestavovat a nakládat “vercajk“ na vozíky. S půlhodinovým předstihem dorážíme na místa, probíráme taktiku, pozorujeme, jak se rychle rozednívá a netrpělivě čekáme, až Jenda s kamarády napíchají závodní trať.

Po půl sedmé jsem již na fleku a začínám vybalovat – bohužel jsem se ještě nenaučil, vzít si s sebou jen to nejnutnější, a tak je to v mém podání záležitost minimálně na hodinu, nicméně vše s předstihem zvládám tak, že je čas i na okouknutí nového prutu, který si koupil Radynek a malou snídani.

7.55 začínáme krmit – původně jsem chtěl chytat pouze ve vzdálenosti 17m, ale protože všichni okolo mě klipovali na větší vzdálenost a Radynek hlásil, že má u sebe podstatně větší hloubku, než mám já, změnil jsem plán a šel s dvěma pruty na 25m s hloubkou okolo 3m a jeden nechal na 17m, kde byla hloubka cca 2,5m.

Když chytám na více vzdáleností, vždy nejprve krmím “lajnu“, kde plánuji začít chytat, takže na 25m posílám 6 krmítek s trochou živé a na bližší vzdálenost 4 krmítka plné pinek.

8.00 – začátek 1.kola

Všichni nazahujeme, již v prvních chvílích po nahození je na špičce vidět, že ryby jsou aktivní, a je třeba být neustále ve střehu a čekat na to správné popotáhnutí. Postupně přidáváme do našich závodních karet zápisy s délkou ulovených ryb a čas rychle běží kupředu. V našem sektoru jsem do poslední chvíle bojoval o vítězství s Ivanem Peťovským, kterého jsem nakonec v samém závěru udolal. Každý jsme měli 20 ryb, já měl naštěstí pár rybek o malinko větších, takže s rozdílem 26cm vítězím v sektoru B se součtem 565cm. Radynek, který chytal mezi námi, se součtem 360cm, bere 4.místo v sektoru.

10:50 – Losování

V pauze mezi jednotlivými koly proběhlo losování a přípitek na zdraví Pepovi Konopáskovi, který se od letoška řadí mezi čtyřicátníky. Minulé kolo ligy na Priglu zvítězil Chosé, takže mu připadla příjemná povinnost připravit na další kolo svačinku – buchtu pro závodníky (byla dobrá :-)).

Los mě poslal na místo A1 z čehož jsem neměl vůbec radost, protože je zde o trochu menší hloubka oproti ostatním místům v sektoru a ještě je malinko utopené v zátoce, což může znamenat, že budou brát menší ryby. Předemnou zde chytal zkušený Olivka, který nachytal 556cm z 27metrové vzdálenosti a to znamenalo sektorovou šestku! Navíc se postupně dozvídám, že to u nás v sektoru je celkem nabité.

12:15 – 2.kolo

Nemám žádný plán „B“ klipuju jednu vzdálenost a to na 30m, vedle mě můj věrný Radynek na 28m, ale když oba současně nahodíme, je vidět, jak směrem do rybníka nahazuje o něco dál, protože je více na „špici“. Hloubku odhaduju okolo 3 metrů. Začíná profukovat mírný větřík, ale daří se mi házet celkem přesně. Krmím téměř celou pětiminutovou dobu menším krmítkem. Potom beru “chytací“ prut a jdu na to. Prvních několik hodů mám záběry, ale jsou takové mizerné a nedaří se mi je sekat. Zprava slyším hlášení, kolik kdo má ryb, a když slyším, že Pepa má už 4 nebo 5 ryb a já teprve tahám první, která mi ještě po cestě k podběráku spadne…., tak to moc velká pohodička nebyla. Postupem času mi, ale ryby začínají pravidelně brát a já přidávám centimetry. Postupně předháním Martina Janečku, Radynka a dokonce i Pepu. V první polovině druhého kola mám nachytáno cca 18 ryb, potom přišlo několik pěti až deseti minutových pomlk, kde ryby vyloženě nebraly – podle mě odjely, nebo je něco vyplašilo a nějakou dobu trvalo, než se zase vrálily zpět. V jednu chvíli jsem si vypracoval celkem pěkný náskok, ale čím víc jsme se blížili ke konci, který byl v 15:00, tím líp Pepovi ryby braly a můj náskok se zmenšoval. Po signálu konce kola zjišťuji, že Pepa má 34 ryb, já mám 35. To bude o fous…. Nakonec se to povedlo a s 1015 centrimetry vyhrávám i druhé kolo před Pepou s 1003 centimetry! Třetím v sektoru je Radynek s 784cm.

 

Mám velkou radost, je dobojováno a se součtem 1+1 a s celkovou délkou 1580cm vyhrávám závod na Domaníně.

 

Vybavení:

 

Krmení: Černý cejn, grosska a lake, vše od Sensasu

Montáž: průběžný páter

Nástraha: pinky, červi

Krmítko: Guru X-change feeder, Guru X- change feeder solid, Preston plug-it feeder, Preston Absolute window feeder small, medium

Háčky: Preston NATURAL N30 – 10, 12, 16

Pruty: COLMIC Gold lion 3,3m – 30g a GURU AVENTUS 3,3m – 80g

Navijáky: PRESTON CENTRIS NT420, SPRO Red Arc 10400

Kmen: pletenka COLMIC WEPPER 0,08 a odpal Preston REFLO sinking mono 0,23mm

Návazec: PRESTON ACCU POWER 0,12 a 0,10 , délka cca 60 – 70cm

 

Strategie: 

První kolo – snažil jsem se, abych byl co nejdál od soupeřů – v tom mi trochu pomohlo, že nalevo ode mne byl strom, takže jsem byl od soupeře malinko dál, než bylo klasické rozmístění v sektoru a nahazoval tedy více doleva. Určitě pomáhalo stříhat do krmení kukly a pinky. Určitě se vyplatilo ze začátku, kdy ryby braly nejvíc, mít háček č.10. záseky krásně seděly a ryby nepadaly. Když už záběrů tolik nebylo, tak jsem zkusil háček č. 12 a 16. Střídal jsem velikost krmítek – pokud jsem používal krmítko větší, dával jsem do něj pouze pár pinek, pokud jsem vyměnil za malé, tak do něj jsem zase dával hodně rozstříhané “živé“. Přišlo mi, že se rybách ta změna líbila a pomáhalo mi je to udržet déle na místě, ale bylo potřeba to střídat.

Druhé kolo – A1, flek který na závodech chce každý mít, obzvlášť na řece. Myslel jsem, že to vzhledem k hloubce brát nebude, ale opak byl pravdou. Bylo potřeba stále přistříhávat živou a být přesný. Někdy pomohlo popotahování nástrahy. Po celou dobu až na jeden pokus jsem měl 0,12 návazec, rybám to vůbec nevadilo ani v kombinaci s větším háčkem a mě to dodávalo větší komfort, při zdolávání. Bylo potřeba po cca 8 – 10ti rybách měnit háček, je zde štěrkové dno s kamínky a háčky se mi rychle tupily. Fungovaly věci z prvního kola – hlavně měnit krmítka a obsah živé. Některým závodníkům slušně fungoval i karamelový posilovač.

 

Před rokem jsem k závodu na Domaníně také psal článek, zde je odkaz – z jehož znění si můžete sami udělat závěr, jak hodně rozdílné to byly závody.

 

Konec hlášení

Zauwik

 

 

 

Spread the love

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *