Třetí kolo Maver feeder cupu 2018 a 2. kolo KP LRU MRS FEEDER 2018 – Měřín

 

Krajský přebor Moravského rybářského svazu v LRU feeder 2018 se v letošním roce spojil s pohárovým závodem Maver feeder cup a první závod těchto soutěží se uskutečnil 21. dubna 2018 nedaleko Žďáru nad Sázavou na nádrži Pilská. První závod se našemu týmu MAVER FEEDER TEAM MORAVIA povedl a podařilo se nám závod vyhrát a já (Koudy) jsem skončil na 2. místě mezi jednotlivci.

Maver feeder cup pokračoval druhým závodem 23. června 2018 na soukromém rybníku v Pavlovicích nedaleko Vyškova. Do tohoto závodu jsme nastoupili s náhradníkem Zdeňkem (ve složení Koucký, Stárek, Fabík) a bohužel jsme nepředvedli výkony hodné pochvaly, bedna nebyla a posunuli jsme se v celkovém pořadí Maver feeder cupu na průběžné 3. místo. Bodové rozdíly mezi týmy ovšem nebyly velké, a tak se očekával velký souboj o příčky nejvyšší na posledním kole v Měříně.

Měřín je krásný rybník o velikosti 3,6 hektaru, zasazený do malebné přírody Vysočiny s bohatou rybí obsádkou, dominuje především kapr a cejn. Obrovskou výhodou tohoto revíru je ideální zázemí pro konání feederových závodů, upravené travnaté břehy, dostatek prostoru pro parkování a stanování, rybářská chata a „párty stan“, kde nám místní rybáři s milými úsměvy na tvářích každý rok připraví parádní občerstvení v podobě dobrého jídla a pití. Myslím, že hodně závodníků má tento revír v oblibě a na večery strávené na Měříně rádi zavzpomínají.

Rybník v Měříně

Je pátek dopoledne, den před závodem a já jsem již na cestě na domluvený trénink na Měříně. Na místo dorážím po krátké obědové zastávce v Měřínské restauraci kolem poledne. Jsem zde jako jeden z prvních a vyrážím na výzvědy za kluky, kteří už pilně trénují na budoucí závodní trati. Radynek a Zauwi, dva vedoucí závodníci průběžného pořadí Maver feeder cupu hlásí kvalitní cejnobraní, a proto netrpělivě volám týmovým kolegům. Jenda a Petr doráží zanedlouho a po nezbytných přípravách usedáme a začínáme pilně trénovat. Po třech hodinách tréninku se nám pomalu začíná rýsovat taktika pro zítřejší závod. Místním kaprům se nechce, berou jen cejni a to nám celkem vyhovuje. Místní kapry se nám nepovedlo přesvědčit ani na naši tajnou zbraň, modré kaprové krmení s neuvěřitelně silnou „vůní“ česneku, jehož zkoušení se statečně ujal Petr, za což má můj obdiv (modré ruce s odérem česneku nejsou pro každého).

Navečer mícháme naše oblíbené tmavé, jemné a aromatické krmení na cejny a drobnější rybu a pro jistotu i záložní variantu, světlé hrubší krmení postavené na lov kaprů. Při našich chemických pokusech domlouváme týmovou taktiku. Původní myšlenka byla zakrmit dvě místa, jedno ve větší vzdálenosti kaprovým krmením s partiklem a peletkami a na bližším místě odchytávat cejny a občas zkusit „sáhnout“ pro kapra na místo vzdálenější. Po tréninku, na kterém chytili kapříka akorát Honzík a Jenda a já o jednoho přišel, byla domluvena taktika nová. Na tréninku jsme chytali poměrně pěkné cejny mezi cca 200 a 800g, průměrnou hmotnost jsem odhadoval na asi 400g. Vzhledem k tomu, že závod má trvat 5h, zkouším spekulovat a počítám. Pokud se mi podaří chytit 10 cejnů za hodinu s průměrnou hmotností 400g jsem za 5h na 20kg. Taková váha musí stačit na vítězství v sektoru, když kapři tolik neberou.  Vím, že chytit tolik ryb v závodě není tak jednoduché a odhadovat průměrnou váhu může být zrádné, ale celkem věřím tomu, že kolem 15kg v cejnech nachytáme a to je váha se kterou se v sektoru neztratíme, do týmu super. Na základě těchto složitých matematických propočtů volíme taktiku „Utlučem je na cejnech!“ – zakrmit na 25m, menší krmítko, chytat aktivně, patentka na háčku a případně se přizpůsobit situaci.

Jendův kapřík

Vše je domluveno, nachystáno a večerní zábava může začít. Vzhledem k tomu, že se sešla dobrá parta, bylo o zábavu postaráno (detaily zde líčit nebudu ) a já nad ránem ulehám ke chvilce spánku do svého luxusního víkendového příbytku – mého auta.

Do sobotního rána, dne prvního závodu, mě probouzí budík kolem 7 hodiny, po ranní hygieně a snídani nachystáme v týmu všechny věci potřebné k závodu, krmení a živou. Vše je hotovo a v 8h začíná prezentace a po úvodním slovu ředitele závodu, Honzy Tomšíka, přecházíme na losování.  Los mě posílá na C3, Jenda Stárek míří na B5 a Honzík na A6. Papírově průměrný los, uvidíme co z toho “vytřískáme”, přejeme si hodně štěstí, potvrzujeme si zvolenou taktiku a jdeme na své místa.

Přesouvám se na sektor C, který mi los určil a začínám kolotoč příprav na závod. Po dvou procházkách, jejichž cílem byly zapomenuté věci v autě, jsem vzorně nachystán a vyčkávám na první signál, který zní v 10:20h, kdy začíná krmení. Krmím asi 10 krmítky cejnového krmení s minimem živé složky na 25m. Je tu signál začátek závodu a já posílám patentky na háčku vstříc cejním tlamkám. Po 40 sekundách mám první záběr a jako první vytahuji v sektoru cejna. Tato ryba mě uklidňuje a já pokračuji ve zvolené taktice. V průběhu první hodiny se snažím popasovat s proměňováním záběrů. Nejlépe mi funguje průběžka dlouhá asi 50cm s návazcem 0,14mm a háčkem č.14. Na háčku velká patentka a minimum živé složky v krmení. V průběhu závodu se mi daří plnit si svůj malý cíl 10 cejnů za hodinu a přechytávám všechny soupeře v sektoru, na které vidím. Někteří zkouší čekat na kapry, někdo se pouští do cejnů, většina ovšem až po 1-2h závodu.

 

Středně velký cejn z Měřína

Po mé levici se pěkně rozchytává Karel Mucala, který se po mém vzoru pustil do cejnů a na forhontu sedící Andrea Pechalová, která chytá taky moc hezky a v průběhu závodu smolně ztrácí většího amura u břehu. Končí třetí hodina závodu a vím, že s počtem 31 cejnů jsem na tom velmi dobře, raketově mi ovšem ubývá krmení a proto zmenšuji krmítko na nejmenší velikost, kterou mám. Jakmile se ale přehoupla třetí hodina do čtvrté záběry podstatně ubývají , všichni se začínají trápit. Jsem asi 20 minut bez záběru a nevím co udělat, abych vymodlil další rybu. Nejspíš jsem to zmenšením dávek krmení díky malinkému krmítku neukrmil a ryba mi odjela. Zkouším tedy zjemnit a přecházím na háček vel. 16 a 0,11mm návazec. Na háčku jedna či dvě patentky nebo pinka. Myslím, že to mi trošku pomohlo a povedlo se mi do konce závodu ještě vymodlit několik ryb, některé i slušných velikostí.

Velká patentka fungovala

Bojoval jsem, jak jen jsem mohl a nezbývá než čekat na zvážení. Dozvídám se, že na druhé straně sektoru se chytli i nějací kapři a na klidu mi to nepřidává. Mám chyceno 42 ryb a odhaduji svoji váhu na nějakých 12kg, jdu s váhou a nejvíce má zatím můj soused Viktor Štovčík 9.340g, vypadá to zatím dobře. Jsem na řadě, vytahuji vezírek a jsem překvapen tím, jak je těžký. Váha se zastavuje na 16.540g, paráda. Můj největší soupeř Karel Mucala váží 10.170g a dělá dvojku a já tedy vítězím v sektoru a mám obrovskou radost.

Velmi příjemné zjištění je, že sektor A vyhrává náš Honza Tomšík s váhou 14.580g, druhý je Mira Prucek s váhou 11.060g a trojku bere Radek Černý za 10.790g.

Na sektoru B vítězí Radek Pečta ml. za rovných 13kg, dvojku bere Petr Chadraba s 11.820g a trojku Radek Pečta st. s váhou 9.680g.

 

Vítězové sektorů sobota

Po prvním kole máme součet 1+1+6, za což jsme velmi spokojeni a spolu s Milo týmem jsme na průběžném prvním místě.

Spokojeně balím věci a odcházím vstříc stánku s občerstvením. Sobotní závod byl zajímavý i ze strany počasí, já ze sektoru C, který byl schovaný před větrem díky terénu, odcházím spálený v triku a kraťasech a kluci, kteří seděli na protější straně revíru na sektorech A a B odchází vymrzlí z několikahodinového sezení na ledovém větru, který by v červenci asi nikdo nečekal. Sobotní večer si užívám v kruhu přátel, dobrého jídla a pití a tentokrát ulehám ještě před půlnocí, abych nabral aspoň trochu sil do zítřejšího závodu.

Do nedělního rána, dne druhého závodu, mě probouzí budík kolem 6 hodiny, po ranní hygieně a snídani chystáme tentokráte ve dvou (Jenda se včera poctivě věnoval zábavě :-)) všechny věci potřebné k závodu, krmení a živou. Je 7h a začíná losování, kluci jako tradičně losují za mě a já se dnes ještě věnuji doladění krmení.  Los mě posílá na papírově špatný forhont (krajní místo sektoru) C8, Jenda Stárek míří na B3 a Honzík na A2 – místo vedle forhontu, které má být údajně také nic moc. Papírově je náš los tedy horší, ale nehodláme se vzdávat bez boje, přejeme si hodně štěstí, potvrzujeme si zvolenou taktiku, která včera parádně fungovala a jdeme na své místa.

Jsem rád, že zůstávám na sektoru C, na kterém se mi včera tak dařilo, ovšem dnes to bude o poznání těžší, místo mám horší a sektor je nabitý zkušenými závodníky. Míjím Karla Mucalu, který jde usměvavý na mé včerejší vítězné místo a vedle něj je Zauwi, se kterým se budeme “bít” o celkové umístění jak v týmech, tak v jednotlivcích celého seriálu závodů Maver feeder cup. No uvidíme, zkusím se s tím poprat. Chystám si všechny věci a dělám dnes menší změnu, včera jsem se obával toho, že se mezi cejny připlete i nějaký kapřík a odchytal jsem celé kolo s vlascem. Jsem si vědom toho, že vlasec nebyl včera úplně ideální a některé záběry, především v druhé půlce závodu, jsem neviděl moc dobře. To dnes změním a podřídím celou strategii cejnům a proto volím pletenku. Je 8:50h a zní první signál – krmení. Kopíruji včerejšek a do vody posílám 10 krmítek cejnového krmení s minimem živé složky na 25m. Na této vzdálenosti mám dnes podstatně mělčeji než včera, což by ale malým rybám nemuselo vadit. Je 9h a zní signál začátek závodu. Nahazuji 2 velké patentky na háčku č.14 a návazci 0,14mm a asi po minutě dostávám první záběr, ten sice netrefuji, ale vlévá mi to optimismus do žil, nečekal jsem, že na tomto místě budou záběry tak rychle.

 

Honza Tomšík v akci

Závod se mi rozbíhá v podobném stylu jako včera, chvíli si sice zvykám na záběry na pletence, ale brzy najdu cestu a začínám plnit vezírek cejny. Po první hodině mírně překonávám svůj nastavený cíl 10 ryb/hodina s 12 cejny a zatím jsem spokojen. Do krmení zkouším přidávat malou patentku, což se na tomto místě ukazuje jako kontraproduktivní. Na místo mi najíždí nejspíš plotičky a já nejsem schopný proměnit záběry, které jsou oproti cejnům ostré, rychlé a přichází často už i z propadu. Takto jsem ztratil asi 20 minut, než mi došlo, co udělat jinak. Naštěstí se mi podařilo dostat se opět cejnům do chuti a pravidelně je odchytávat. V sektoru se mezitím chytli nějací kapři a chytají se slušně i cejni. Pěkně chytá vedle mě sedící Viktor Štovčík, kterému se daří slušně v cejnech, mezi kterými mu přichází záběr od nějaké místní kosatky. Přetahovaná mezi Viktorem a krásným amurem, který se několikrát přijel podívat až k podběráku a pak zase vyrazil jak střela na volnou vodu, trvala dle mého odhadu asi 25-30min. Viktor ukázal, že ví, co dělá a předvedl notnou dávku trpělivosti a krásného amura přes 70cm úspěšně zdolal, klobouk dolů!

Viktorův krásný amur

 

I přes to, že jsem měl po 3h na počítadle 38 ryb mi bylo jasné, že Viktora už nepřechytám. Nezbývalo, než zatnou zuby a pokračovat v cejnech pro dobrý týmový výsledek, protože při každém pohledu vlevo, směrem do sektoru, jsem viděl někoho zdolávat cejna, v nejrychlejším tempu Zauwiho, což mi na klidu nepřidávalo. Nevím, zda to byla náhoda či ne, ale po 3h závodu mi záběry opět docela ustaly a začal opět boj o každou rybu. Po vzoru včerejšího dne zjemňuji na háček č.16 a návazec 0,11mm a snažím se ještě o preciznější přesnost v nahazování. Po tomto kroku mám opět záběry především od malých cejnů. Každý čtvrtý nához zkouším asi 1,5m od krmného místa s chomáčem patentek zajištěných pinkou s velkou patentkou v krmítku. Tyto pokusy mi přinášejí 2 velké cejny kolem 750g a jeden snad kilový, což je na zdejší poměry nádherná ryba, mi padá těsně před podběrákem a vím, že ten mi bude chybět. Posledních 20 min „dochytávám“ s velkou patentkou v krmítku a ryby se mi opět hezky rozebírají, bojuji ovšem s proměňováním záběrů. Pár minut před koncem se nad rybníkem nese potlesk ze sektoru A, kde náš Petr Ondráček zdolal, jak jsem později zjistil, po cca 45 minutovém souboji nádherného kapra s váhou asi 12kg.

Zní signál 5 minut do konce a já ještě vymodlím 2 malé cejny. Je dobojováno a já končím s 52 rybami. S počtem jsem spokojen, cíl 50 ryb za 5 hodin jsem si splnil, ovšem s velikostí je to horší. Na mělčím úseku, kde jsem seděl, jsem měl převážně menší ryby kolem 150-250g, mezi které se občas připletlo něco většího. Necítím se na dobré umístění a proto netrpělivě balím všechny věci a vyhlížím váhu.

Počítadlo se zastavilo na počtu 52 cejnů z druhého kola závodu

Sektor C je posledním sektorem na vážení a tak se dozvídám, že kluci z týmu Jenda a Honzík mají umístění 2 a 3, super. Na forhontu jdu na vážení první na řadě, vytahuji vezírek a nevypadá to zase tak hrozně jak jsem očekával, i to moje “akvárko” něco váží. Váha se zastavuje na 14.240g. Vedle sedící amurobijec Viktor vytahuje vezírek a potvrzuje moji domněnku, že jeho amura neporazím. Viktor má 14.990g a jde do vedení. K mému překvapení se přes 10kg dostává už jen Tonda Kunst s 10.880g a můj největší soupeř dnešního dne Zauwi, má 42 ryb a váží 12.860g. Je to neuvěřitelné, ale mám umístění 2 za Viktorem Štovčíkem, třetí je Zauwi.

Sektor A vyhrává “kaprař” Petr Ondráček s váhou 13.610g, druhý je Honza Tomšík s váhou 12.160g a trojku bere z forhontu Petr Chadraba za váhu 10.590g.

Petr Ondráček a jeho nádherný kapr

 

Na sektoru B vítězí Zdeněk Kejnar s 10.860g, dvojku má Radek Černý s váhou 10.730g a třetí je Jenda Stárek s 9.010g.

 

 

 

 

Vítězové sektorů neděle

Nemůžu tomu uvěřit, jako tým máme za dnešek 2+2+3 a navíc já i Honza Tomšík součet umístění 1+2, nádhera. Naprosto zničený, ale šťastný balím věci a přesunuji se ke stánku.

Vzhledem k tomu, že dnes se hodnotí nejen samotný závod, ale celý seriál závodů MAVER FEEDER CUP a navíc ještě Krajský přebor jednotlivců se čekání trošku protahuje a kdo může,  pomáhá nám chystat zázemí a ceny pro nejlepší.

Poháry a ceny spolu s vínem od Karla Mucaly připravené pro nejlepší závodníky

Poháry a ceny spolu s vínem od Karla Mucaly připravené pro nejlepší závodníky

 

 

 

 

 

 

 

 

Shrnutí výsledků:

  1. kolo Maver feeder cupu Měřín

Týmy:

  1. místo týmy – MAVER FEEDER TEAM MORAVIA (Koucký, Stárek, Tomšík) 15b
  2. místo týmy – MILO feeder team Jihoseveráci (Chadraba, Hradil, Mucala) 22b
  3. místo týmy – Ševčovi pacholci (Ševčík, Černý, Zavřel) 25b

 

 

 

 

 

 

Jednotlivci:

  1. místo jednotlivci – Milan Koucký -tedy já – (1+2) 30.780g
  2. místo jednotlivci – Honza Tomšík (1+2) 26.740g
  3. místo jednotlivci – Viktor Štovčík (3+1) 24.330g

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Maver feeder cup – celkové vyhodnocení (Pilák, Pavlovice, Měřín)

Týmy:

  1. místo týmy – MAVER FEEDER TEAM MORAVIA (Koucký, Stárek, Tomšík, Fabík) 63b
  2. místo týmy – Ševčovi pacholci (Ševčík, Černý, Zavřel) 69b
  3. místo týmy – MILO feeder team Jihoseveráci (Chadraba, Hradil, Ohera, Mucala) 74b

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jednotlivci:

  1. místo jednotlivci – Radek Černý 13b
  2. místo jednotlivci – Milan Koucký 17b
  3. místo jednotlivci – Honza Zavřel 18b
  4. místo jednotlivci – Jenda Stárek 23b
  5. místo jednotlivci – Jirka Denemarek 24b

 

 

 

 

 

 

 

Krajský přebor jednotlivců (Pilák, Měřín)

  1. místo – Milan Koucký 7b
  2. místo – Radek Černý 9b
  3. místo – Honza Tomšík 10b
  4. místo – Radek Pečta ml. 10b
  5. místo – Honza Zavřel 12b

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěrem si ještě dovolím pár slov jako shrnutí pro mě vítězného závodu v Měříně a také pár slov k celkovému průběhu Maver feeder cupu. Závod v Měříně se nám neuvěřitelně povedl, zazářili jsme jako tým i jako jednotlivci krásnými umístěními. Myslím, že za velkou částí našeho úspěchu stojí skvělá týmová spolupráce, dobře zvolená taktika a její dodržování a umění přizpůsobit se dané situaci, které podpořila i notná dávka štěstí. Trochu statistiky – první závodní den jsem nachytal 42 ryb s váhou 16.540g a průměrnou váhou 394g. Před závodem jsem předvídal průměrnou váhu lovených ryb 400g, takže dobrá trefa :-). V kole druhé jsem chytal ryby podstatně menší, 52 ryb mi přineslo 14.240g a průměrnou váhu 274g. Za oba dva dny jsem chytil pouze cejny! Proč zde píši o statistice – dávám jen malý podnět k zamyšlení k tomu, jakým způsobem se dá vyhrát závod na kaprovém rybníku 🙂 Děkujeme rybářům z Měřína za propůjčení krásné vody k uspořádání tohoto závodu a za zajištění skvělého zázemí po celý víkend. Dík patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na organizaci či pomoci při závodě a všem závodníkům za fair play a přátelskou atmosféru.

Maver feeder cup – seriál feederových závodů, jehož se náš tým stal patrony, a který se letos odehrál na nádrži Pilská u Žďáru nad Sázavou na rybníku v Pavlovicích u Vyškova a na rybníku v Měříně je za námi. Přes všechna úskalí a překážky se nám, dle mého názoru, povedlo uspořádat zajímavé a pěkné závody, na kterých se sešla super parta lidí, a já jsem rád se všemi strávil kus času u pěkných revírů plných zajímavých ryb a zase se něco naučil a poznal, jak je rybaření krásný sport a jak super je dělat to, co mě baví.

Rád bych poděkoval všem zúčastněným za ohleduplné chování, jak k rybám, tak k soupeřům, za pomoc všem, kteří přidali ruku k dílu, aby se vše mohlo uskutečnit a v neposlední řadě také generálnímu sponzorovi Maver feeder cupu – firmě MAVER zastoupené Františkem Hanačkem, který poskytl věcné ceny pro nejlepší, dále Moravskému rybářskému svazu, všem organizacím, které nám umožnily závodit na jejich vodách, tedy PS Žďár nad Sázavou, Rybářům Pavlovice a Rybářům Měřín a také Karlovi Mucalovi, který věnoval věcné ceny v podobě vína.

Můj osobní dík patří Jendovi Stárkovi, který věnoval nemalé úsilí a mnoho času celému Maver feeder cupu a také našemu týmu. A druhý dík patří Radkovi Černému za vše, co pro závodní feeder na Moravě již léta dělá.

 

Za MAVER FEEDER TEAM MORAVIA

Milan Koucký – Koudy

www.maver-fishing.cz

Foto: Koudy, Anička Tomšíková, Radek Černý

 

Spread the love

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *