O pohár starosty města Třebíče 2017 aneb tentokrát bez rytířů

Řeka Jihlava v Třebíči byla i letos místem konání již tradičního závodu O pohár starosty města Třebíče, přesněji již jeho 9. ročníku.  Minulé dva ročníky se překrývaly se slavnostmi UNESCO, které se konaly na protějším břehu, proto jsme letos malinko posunuli termín, abychom měli na chytání nejen my, ale i ryby, klid.

Mnoho závodníků tento úsek zná, protože se na něm koná nejen tento závod, ale často i závod zimní ligy, protože jde o rovný úsek s poměrné přístupným břehem a početnou obsádkou ryb v různých druzích, od cejnů a cejnků po podoustve a ostroretky. Letošní ročník byl ale opravdu nabytý ,,nováčky‘‘, proto bylo celý týden okolo řeky vidět trénující skupinky feederařů. První zprávy nebyly úplně příznivé, protože řeka téměř netekla a moc ryb se nechytalo. Ve čtvrtek, dva dny před závodem, ale vydatně pršelo, a tak se dalo tušit, že zvýšený průtok s rybami udělá nějakou změnu. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, to jsme měli v sobotu všichni zjistit.

Sraz před závodem byl stanoven na sedmou hodinu ranní, avšak ředitel Olivka a hlavní rozhodčí Martin již v tu dobu ,,píchali‘‘ trať, kdy den předtím Martin odvedl pěkný kus práce při vysekávání míst, především na horním sektoru C, který byl na přírodním břehu a porostlý vysokou trávou a rákosem. Konečný počet závodníku byl 32, pouze jediný se nakonec odhlásil, takže poměrně početná skupinka lidí. Mezi nimi byli i dva mládežníci, kteří si to spolu na dálku rozdali navíc o vítezství ve vlastní kategorii. Mohlo se tedy přejít k losování a následnému přesunu na místa.

Krmení a živá návnada jsou v tomto klání hodně omezeny, aby se ryby na takto malé vodě rychle nepřesytily. Čtyři litry krmení a půl litru živé však ale na druhou stranu naprosto postačují i člověku, který chytá ryby pravidelně celý závod, pokud si umí vše správně rozvrhnout. První kolo závodu začalo o půl deváté a úlovky na sebe nenechaly dlouho čekat, počáteční půlhodina na ně byla bohatá téměř na všech místech a rozhodčí měli ,,plné propisky‘‘ zapisování naměřených délek úlovků. V nich převažovali především malí skaláci, cejni okolo 30cm a podoustve. Méně často se chytla plotice, ostroretka nebo ouklej, o které se někteří závodníci snažili, ačkoliv měli váhu pouze dvou bodů. O podívanou pro kolemjdoucí se na sektoru B postaral Tonda Kunst, když asi v půlce závodu zapřáhl krásného amura, kterého však po skoro půl hodině přetahované ztratil. Škoda nejen bodů, ale především krásné fotky. Čím blíže ke konci, tak tím více počet úlovků slábl, ačkoliv na horním sektoru C se chytalo nad očekávání velké množství ryb. Však taky jeho vítěz- Jirka Denemarek nachytal bez 1 cm rovných 8 metrů. Za ním skončil s 678cm Venca Kudláček a třetí s 636cm Jiří Malý mladší, který se jako jediný ze spodního forhontu dokázal přiblížit svými body místům na horní části sektoru. V sektoru B vyhrál z téměř čistého antiforhontu Štěpán Pužej s 304cm, kdy správně zvolil taktiku a chytal blíže, než si troufli všichni ostatní, což mu přineslo úspěch. Druhý skončil a Vencu napodobil jeho syn Honza Kudláček s 276 cm a třetí pak na forhontu sedící Roman Psohlavec s 258 cm. V posledním sektoru A vyhrál opět závodník, který to měl ke kraji sektoru pěknou dálku , konkrétně na A7 sedící Vlasta Melezínek s 425cm. Za ním skončil forhonťák Michal Fiala s 346cm a třetí pak Ivan Peťovský s 291 body.

O polední přestávce se všichni přesunuli do restaurace Na Polance, kde doplnili tekutiny a většina si také dopřála vydatný oběd v podobě řízku a bramborového salátu. Možná je to maličkost, ale takové klidné občerstvení a posezení prostě závodu dodá tu správnou atmosféru a pohodu. Zároveň proběhlo i losování na druhé kolo, kdy se musely zohlednit krajová místa. Nakonec se jako zvýhodněná místa braly vždy 3 místa na krajích A a C a dvě místa při mezeře mezi sektory B a C, tedy dohromady deset míst. Losování proběhlo bez komplikací a všichni se rozešli, aby si mohli přenosit a přichystat vše potřebné pro druhé kolo. Někteří se stěhovali o celou délku závodního pole, ti šťastnější, jako například Vlastička, zůstali na svých místech. Příprava se nakonec ještě zkrátila o půl hodiny, a tak druhé kolo, které stejně jako to první trvalo 2,5 hodiny, začalo v 13:30.

V druhém kole hraje velkou roli los, jelikož nenasycené ryby na daném úseku již prakticky nejsou a nové přijíždí od krajů. To bylo vidět na všech sektorech a projevilo se to i v bodech. Na sektoru A vyhrál na A1 sedící Tonda Kunst s 416cm, za ním skončil jeho soused Jenda Stárek s 364cm a třetí Honza Tomšík s přesně metrovým odstupem. V druhém kole se na sektoru A vytáhla i nejdelší ryba závodu, kterou byl 48cm dlouhý cejn Vlasty Melezínka. V sektoru B to bylo tradičně na úlovky slabší a bohužel se tu dvěma závodníkům nepodařilo ulovit rybu. Opět se tu ale vyhrálo z opačného konce sektoru, než by se čekalo, přesněji Honza Kudláček na B1 nachytal 376 cm a zvítězil. Druhý skončil budoucí vítěz závodu Jirka Denemarek s 304 cm, tedy stejným výsledkem, který zde dopoledne stačil na vítězství. Třetí pak byl Martin Raniak s jeho 235 body. Na sektoru C se odehrál boj o vítězství mezi synem a otcem, z kterého nakonec vyšla vítězně mladší generace. Radek Pečta ml. pouze o 12 cm porazil Radka Pečty st., když nachytal 292cm. Třetí pak skončil závodník sedící na opačném konci sektoru na B1- Štěpán Pužej s 211cm.

A jak to tedy nakonec dopadlo? V kategorii mládežníků vyhrál Švejda Milan se součtem 11 před Jakubem Bednářem – 13,5. V celkovém hodnocení pak zvítězil, jak jsem již výše poznamenal, Jirka Denemarek se součtem 3 a 1103 cm a opět potvrdil tradici, že ob rok získávají putovní pohár domácí závodníci. Druhý pak se stejným součtem umístění, ale nižším součtem centimetrů, skončil Honza Kudláček ( 652cm) a třetí jeden z nováčků tohoto závodu- Štěpán Pužej se součtem 4 a 515cm. Všichni byli oceněni poháry a drobnými cenami od města Třebíče. Největším podílem pak do závěrečného hodnocení přispěl p. František Hanáček a to věcmi od firmy MAVER.

Ačkoliv jde pouze o jednodenní závod, nesl se jako každý rok opravdu v přátelském duchu, což je poznat i na stoupajícím počtu jeho účastníků, čímž plní svou funkci náborového závodu, kdy si může kdokoliv přijít vyzkoušet, jaké to je se opravdových feederových závodů zúčastnit. Tak snad zase za rok…

 

Radek Pečta ml.

 

foto Martin Líbal

 

 

 

1 Komentář

  1. Ivan

    Hezké ale fotek jsem čekal víc fotilo se hodně :/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *